Itálie – Monopoli

Sezona 2019 je u konce, je čas nabrat síly na další. K tomu jsem využil i krátkou dovolenou s mojí Marcelkou na jihu Itálie, v krásném, historickém městečku Monopoli.

Tento čtyřdenní výlet letadlem jsem zamluvil již v létě a záměrem bylo na chvilku uniknout z celoročního běhu, spěchu … prostě si jenom ve dvou odfrknout.

Vybrali jsme cestování nízkonákladovkou (poprvé :o) ) a lokalitu v Itálii na doporučení od kamaráda. Itálie – to je naše srdcovka, takže jsme se už od léta moc těšili.

Trochu s obavami, jak do jednoho kufru sbalíme všechny potřebné věci přišel datum odletu. Ukázalo se, že jedno 20kg zavazadlo je pro dva lidi, kteří si letí užít pár dnů k moři zcela dostačující. Odpoledne jsme zaparkovali auto v Praze a pohodlně metrem a autobusem přejeli na letiště Václava Havla. Odbaveni a s palubním lístkem jsme si hodinku počkali na náš odlet.

Po letech opět v letadle … a byl to velmi příjemný let, hodinka a půl, žádný otlačený zadek ze sedačky nebo zkřivené nohy z malého prostoru. Přílet do Bari, vyzvednutí zavazadla, vypůjčení auta a přejezd do 60km vzdálené destinace Monopoli byl zcela hladký, navíc večerní teploty nás pomalu chystaly k příjemnému pobytu.

Monopoli, zejména historická část města není zcela otevřená průjezdu autem, ale i tak se nám v tuto roční dobu podařilo zaparkovat  v bílé neplacené zóně. Zbytek cesty, cca 400m k ubytování jsme již došli pohodlně pěšky. Paní domácí nás přivítala, dokonce i upekla koláč na přivítanou a ukázala nám nádherný pokoj rozdělený do tří pater se střešní terasou – romantické, nádherné, přesně podle obrázků. Okoukli jsme celé hnízdečko, zobli si trochu koláče a šli se vyspat na další dny.

Druhý den ráno jsem měl v plánu přinést voňavé a křupavé pečivo, jak jinak než běžeckým průzkumem okolního terénu, zejména dobrých pekáren. O běhu to moc nebylo, úzké uličky, děti jdoucí do školy, spěchající Italové do práce, pekárny otevřené až od 8hod, ale dobré housky s jogurtem jsem nakonec sehnal :) Posnídali jsme na terásce a pomalu vyrazili do města. Bylo vidět, že Monopoli v tuto roční dobu žije spíše všedním pracovním životem a turistický ruch není tak intenzivní. Mnoho krámků, pizzerii a restaurací bylo zavřených nebo prováděly rekonstrukce. Odpoledne byl prostor vyrazit na krátkou procházku na jih podél pobřeží. Bohužel jsem tímto momentem zjistil, že i zde je možné běhat :)) po návratu bylo jasné, že si musím tuto trasu proběhnout, jen ať poznají místní, jak hezké dresy má Eleven Run Team

Páteční ráno potvrdilo, že jsme se trefili do velmi pěkných dnů, téměř jasné oblohy a teplot atakující 20st ! Před snídaní se mi podařilo na chvilku provětrat Eleven dres a nabudit se tak na výlet podél pobřeží, tentokrát na sever k městu Polignano a Mare. Cestou podél pobřeží jsme měli možnost pozorovat krásné útesy podél pobřeží s občasnými zátokami. Poslední část cesty k městu vedla po vedlejší silnici a nebyla příliš záživná. Pro zpáteční cestu jsme zvolili cestu vlakem – byla to právě jedna zastávka mezi oběma městy.

Snídaně na terase v sobotu ráno byla samozřejmostí a nastartovala nám další výletní den v Monopoli. Tentokrát nám pomohlo zapůjčené auto, se kterým jsme se přesunuli do 30km vzdáleného města Alberobello. Prohlídka tohoto krásného místa, zejména domků se špičatými kamennými střechami, byla nádherná, stejně tak i italské kafíčko na náměstí. Odpoledne, po návratu zpět do Monopoli, zbyl i čas na to obléknout se do trika, botasek a vyzkoušet místní běžce, zda se umí navzájem správně zdravit a respektovat. Ano, tady v Itálii je to celkem v pořádku :)))

Nedělní den už bylo pod mrakem a objevovaly se první kapky deště. Vůbec to nevadilo – byly to nádherné dny, moc jsme si to užili a dokonce i přes původní příslib, že zde nebudu běhat, tak se nějaký ten kilometr do Garminu přece jen dostal :)