Stracarezzano, Carezzano, Itálie – 07.08.2018

Stracarezzano

„Stále jsem na služebce v Itálii. Včera jsem se dozvěděl o závodě kolem 15. hodiny. V 18 h jsem skončil v laborce, rychle na hotel pro běžecké věci a a frčel jsem na start, v 19 h jsem se registroval. Registroval? Ano! Oproti nedělnímu závodu mi povolili startovat i se startovním číslem. Při registraci tedy chtěli zase vidět lékařský dokument, že jsem zdráv a nebo italskou licenci. Podařilo se mi to obhájit tím, že jsem řekl, že jsem dva dny zpět startoval na Trail di San Zaccaria… a kluk za mnou prohlásil, že viděl můj záznam na Stravě a že potvrzuje, že jsem to skutečně já. Takže 7. flek před dvěma dny společně s účtem Strava zafungovalo jako pádný důvod. Dostal jsem startovní číslo!!! Ke startovnému (krásných 6€) jsem dostal lahváče. Závod s názvem Stracarezzano měl zázemí ve vesničce Carezzano. Obyčejná vesnička uprostřed kopců – jeden kostel, jedna hospoda a pár domků. Podle výsledkové listiny bylo klasifikováno 157 běžců, příjezdem běžců a doprovodu se tedy počet osob ve vesnici dočasně zněkolikanásobil. Vzhledem k faktu, že vesnička byla na kopci, tak mi bylo jasné, že ze všech směrů to bude do cíle do kopce. Trať závodu měřila 6,2 km a převýšení bylo 150 m. Do závodu jsem vstupoval s zničenejma stehnama z neděle. Naštěstí mám sebou v Itálii kompresení na stehna i na lýtka. Závod byl velice pestrý: střídaly se veškeré druhy povrchů (polní a lesní cesty, štěrk, balvany, tráva, asfalt…), různé přírodní biotopy (pole, louky, hvozdy, les, vinice…) a hlavně sklony (bylo to velmi houpavé). Celkově byla trať velmi pěkná! V době startu (20:00) bylo stále ještě 30 °C, což pro mě není úplně ideální. Do závodu nastoupila lokální běžecká špička, takže hned od startovního výstřelu začal plnohodnotný chrťácký souboj. Od začátku se mi běželo dobře a držel jsem se stále okolo desátého místa. Výběhy a roviny mi nedělaly problém, ale u seběhů jsem trpěl a právě v sebězích jsem nejvíce ztrácel na mé soupeře. Finálních 400 m finišování po asfaltu se mi nepovedlo úplně ideálně. Ztratil jsem zde 2 sekundy na borce přede mnou, což mě stálo bednu v ktg M35. Celkově jsem doběhl 11. a v M35 tedy brambora). Po závodě nás čekaly naprosto luxusní těstoviny s rajčaty, mozarellou, bazalkou a olivami. Při jídle jsem dal řeč s klukem, co mi potvrdil výsledky ze Stravy. Byl to vítěz závodu Stefano Contardi a zároveň z jeho vinice pochází lahev vína, kterou jsem dostal v neděli na Trail di San Zaccaria. Stejně jako v neděli, tak i zde byla při vyhlašování vítězů neskutečně příjemná rodinná nálada, taková přátelská skupina lidí. Sumasumárum velice pěkný a náročný závod!„

Michal Holík