Eleven půlmaraton Český ráj, Branžež – 17.09.2017

Závod v běhu na 21,097 km v srdci Českého ráje. Krásná trasa přírodou Českého ráje a jedinečná příležitost proběhnout skrz hrad Kost. Se startem i cílem v kempu Peklo u Komárovského rybníka v Branžeži. Na start 3. ročníku Eleven Půlmaraton Český ráj se v neděli v obou bězích na 11 a 21,1 km postavilo celkem 575 závodníků.

Luboš Gaisl – 1. místo celkově v čase 1:15:41 (21,1 km) – „Po špatném prvním ročníku, který jsem absolvoval jsem si chtěl letos vylepšit reputaci co do výsledného umístění i co do času. Plán byl ušetřit co nejvíce sil a rozbalit to až v závěrečných čtyřech, pěti kilometrech. Tento plán vzal rychle za své, když jsem se svojí netrpělivostí postaral o roztrhání startovního pole již po prvním kilometru. Na druhém jsem byl už jen ve společnosti M. Suchého a Jirky Milera. Přičemž oba dva běželi jedenáctikilometrovou trať. V lesích byl od samého počátku velmi kluzký a bahnitý terén, takže se mi, s mojí hladkou podrážkou, podařilo nesčetněkrát podklouznout. Jirka si po pár kilometrech bezpečně hlídal vedoucí pozici, se 70m odtupem před Michalem, který měl dobrých 20m náskok na mě. Při průběhu startem na 6.km jsem však za sebou nechal Michala a přibližoval se Jirkovi. Tušil jsem, že nastolené tempo je asi příliš rychlé, než abych v něm setrval zbylých 15km, přesto jsem několik desítek metrů za sebou viděl prvního a jak se také ukázalo největšího soupeře – Davida Pecinu. Od chvíle, kdy jsme se odpojili od běžců na 11km jsem měl v hlavě pár myšlenek, které mě pronásledovaly až do cíle. Jednak jestli vydržím svižně rozběhnutý začátek nebo se budu muset v některém ze záludných stoupání unáhlit k chůzi a ztratím tak náskok, který jsem si před Davidem vybudoval. Dále pak myšlenka, že jakékoliv podlehnutí krizím, by znamenalo porážku. A v neposlední řadě, jak a kde se postarat o to, aby se můj náskok nezmenšoval. Zejména v několika pasážích závodu, se mi tyto myšlenky vkrádaly čím dál tím častěji. Konkrétně pak v náročných písčitých úsecích, v prudkém kopci za 12.km, při sklouzání se z kopce po zadku na 13.km, při výběhu písčitého kopce na 16.km a při nekonečném čtyřkilometrovém úseku do cíle. Přes všechny dnešní krize a obavy jsem však náskok na Davida, trvající oněch 15km, udržel a proběhl tak cílovou páskou jako vítěz. Závod probíhal zcela odlišně, od toho předloňského, kdy jsem se snažil dotahovat, zatímco dneska jsem pouze bránil svoji pozici. Věřím, že nebýt rychlého začátku a místy rozbředlé trati (nebo lepších bot), to mohlo být dnes klidně pod 1:15. David dneska opět ukázal svoji letošní excelentní formu a nedal mi ani chvilku vydechnout, což mě donutilo si trošku hrábnout, za co mu patří dík a gratulace.“